Diskutéři: chceme zprávy interpretovat

Autor: Simon Smith | 27.12.2015 o 17:00 | Karma článku: 9,54 | Prečítané:  3697x

Nedávno jsem zveřejnil zprávu z dotazníku mezi aktivními diskutéry na Denníku N. Nyní prezentuji obdobné výsledky pro diskutéry na SME a porovnávám zvyklosti diskutérů na obou portálech.

Se svolením obou redakcí jsme nedávno oslovili 300 nejaktivnějších diskutérů na portálu sme.sk a 200 na Denníku N během jednoho týdnu (9.-15.11.15). V případě SME šlo o lidi, kteří v daném týdnu napsali více než deset příspěvků, na Nku jste musel napsat aspoň tři. Také celkový objem diskuse byl skoro pětkrát větší na SME. Máme do činění s podobným počtem velmi aktivních diskutérů, s mírně větším počtem aktivních, a s výrazně větším počtem poměrně aktivních (více než dva příspěvky za den).

„Objem“ diskusí 9.-15.11.15SMEDenník N
Celkový počet příspěvků169903708
Podíl nejaktivnějších 200 diskutérů31.7%74.7%

Přestože je daleko vice diskutérů na Smečku přispívajících aspoň dvakrát denně, jejich podíl na celkovém objemu diskusí na portálu je menší než je podíl podobně aktivnějších diskutérů na Nku. Jazykem statistiků to znamená, že populace diskutérů má na Smečku delší „chvost“ – je více méně aktivních diskutérů taky. To je samo o sobě zajímavé zjištění, ale z hlediska interpretace našich výsledků to

znamená, že musíme být opatrnější v případě SME, pokud budeme chtít vyvozovat závěry o celkovém charakteru diskusí z dat o jednání a postojů nejaktivnějších. A to zejména když návratnost dotazníku byla menší na SME než na Denníku N – 19 % naproti 39 %. Obdrželi jsme tenkrát 57 odpovědí.
 

* pozn. lidé s více než 21 příspěvků během týdne musejí mít na Smečku Piano.

Tabulka níž ukazuje některé sociodemografické charakteristiky respondentů ve srovnání s aktivními diskutéry na Denníku N a s lidmi, kteří uvedli, že diskutují  na jakémkoli zpravodajském webu v reprezentativním průzkumu, který pro nás provedla agentura Focus ve dnech 1.-8.12.15. Odlišují se z průměru ještě výrazněji věkově, genderově (jen každá desátá byla respondentka!) a vzdělanostně. I když je ve vzorku méně odborných pracovníků než na Nku, to může být způsobeno větším podílem důchodců (17 % oproti 9 %), mezi nimiž bude určitý počet bývalých odborných pracovníků. Podíl aktivních diskutérů z Bratislavy a okolí je podobný na obou portálech (kolem 40%), ale na SME je méně zahraničních (8 % oproti 23 % na Nku) a tím pádem je podíl lidí z ostatních slovenských krajů vyšší. Nejvíce (15 %) pochází ze Žilinského kraje.

 Respondenti SMERespondenti NSlovenští diskutéřiDospělá populace SK*
Muži-ženy (%)89-1177-2344-5648-52
Průměrný věk49463345
 Počet členů dom.3333
Vysokoškolské vzd.70%64%24%18%
Odborná práce50%58%28%17%
Nebratislavské  kraje52%39%82%88%

* skladba celého vzorku v průzkumu Focusu
 

Kdy číst zprávy online?

Otázky o čtení zpráv a diskusí v Internetu dostaly odpovědi velmi podobné v obou dotaznících. Aktivní diskutéři čtou zprávy hlavně doma anebo v práci a během celého dne (s vrcholem večer). Následující graf ukazuje, jak naši respondenti mají typicky „digitální“ denní režim spotřeby zpráv, s vyšší aktivitou během pracovního dne než mají nedigitální konzumenti zpráv (zelená křivka) podle mezinárodního průzkumu, které letos provedl oxfordský Reuters Institute.


 Diskutéři na SME se zajímají více než ti na Denníku N o regionální a sportovní zprávy, což odpovídá odlišnému pokrytí těchto oblastí, ale do menší míry taky o ekonomické zpravodajství. Ostatní oblasti je přitahují podobně.
 


Co číst, než napsat komentář?

Většina respondentů uvedla, že četla hlavní text článku předtím, než napsala poslední diskusní příspěvek, ale spousta lidí taky četla podstatnou část diskuse. Významné rozdíly mezi oběma portály nejsou. Fakt, že více lidí na Nku četlo celou diskusi, pravděpodobně vyplývá z menšího rozsahu.

 Zato více diskutérů na Nku (41% oproti 28%) uvedlo, že naposledy reagovalo ve svém příspěvku na informace v textu článku, zatímco na Smečku více lidí reagovalo buď na jiného diskutéra (46% oproti 41%) anebo na téma obecně (22% oproti 16%).

Kde jinde diskutovat?

Respondenti měli možnost uvést do tří dalších zpravodajských portálů, kde jsou zvyklí diskutovat, a většina lidí potvrdila, že se neuspokojuje s jen jedním. Srovnání musí být opatrné vzhledem k tomu, že dotazníky byly rozeslány jeden po druhém, a neznámý počet lidí mohl být osloven dvakrát. Když někdo dotazník vyplnil jako diskutér na Nku, a potom byl znovu vyzván jako diskutér na Smečku, můžeme předpokládat, že se raději podruhé nezúčastnil. V tom případě by naše výsledky poněkud podceňovaly podíl diskutérů na Smečku, kteří současně diskutují na Nku. Nicméně, hlavní poučení jsou jasné:

1.    je vysoký překryv mezi oběma diskusními komunitami (s větší závislostí Nkářů na SME než opačně)
2.    30 až 40% lidí využívá dalších portálů bez jasného favoritu
3.    Nkáři se projevují větší oblibu pro zahraniční portály
4.    je více diskusních „monogamistů“ mezi Smečkáři

 
Aktivní veřejnost spíše než občanští žurnalisté

Když jsme se lidí zeptali o motivech účasti v diskusi, navrhli jsme deset možných odpovědi, které se dá seskupovat do čtyř obecnějších kategorií podle toho, zda jde o činnosti související: s výrobou zpráv (komunikace s autorem článku, sdílení odborného názoru, kritika médií), se spotřebou zpráv (dávání svého názoru najevo, ovlivňování názorů ostatních), s veřejnou debatou (debatování, hledání spojenců, hádání se) anebo s osobními cíli a motivy (odreagování se, poznávání lidí, propagování vlastního blogu).

 Otázka tak nám umožňuje uvažovat nad pozicí diskuse v celém „informačním ekosystému“.  Výsledky naznačují, že respondenti ji umísťují nejčastěji v oblasti spotřeby a potom veřejné debaty. Asi polovina respondentů pak vybrala činnost, která zasahuje do působnosti médií anebo novinářů. Diskutérům a sobě takto připisují roli aktivní veřejnosti, a jen opatrně si osvojují role „občanského žurnalisty“ (v rámci diskuse alespoň). „Dát najevo svůj názor“ byla všude nejoblíbenější volba, a to jak když jsme pátrali po osobních motivech, tak když jsme nechali respondenty připsat motivy diskutérům vůbec.

Dá se nicméně připustit hypotézu, že zájem diskutérů o zapojování se do výroby zpráv je u některých větší, neboť ve volných odpovědích na otázku „Co v diskusi děláte?“ pár respondentů se ujímalo roli, kterou bychom mohli nazvat „přispívatele k veřejnému záznamu (či kolektivní paměti) o tom, co se právě ve světě stalo“ – do záznamu, který musí být opravován, pokud si diskutér všimne, že je nedokonalý. Sáhli po slovesech, která mají silnější vědomostní náboj než varianty, které jsme v dotazníku nabídli – slovesa, která popisují vysloveně diskursivní činnosti.


„Někdo v internetu nemá pravdu“

Internet cartoon

Takto čtyři respondenti píšou o „vyvrácení“ nepravd, lží nebo jistého typu argumentu, jeden v diskusi „upozorňuje“ na chybnou argumentaci, jeden „doplňuje“ informace jiných diskutérů, další „zdůrazňuje“ point článku, další se snaží „vyvážet“ kritiku vůči autorovi. Dva další respondenti „sbírají“ fakty pro jiný portál a dělají „výzkum“ a takto integrují diskuse do informačního ekosystému přesahujícího jednu webstránku. Často ani neupřesňují, zda korigují článek anebo diskusi, jakoby až všechno dohromady tvořilo plnohodnotný veřejný záznam.


Liší se diskusní vkus Smečkářů a Nkářů?

Respondenti měli za úkol upřesnit svůj diskusní vkus výběrem mezi 16 nabídnutých vlastností (vybrat mohli čtyři), a následně měli vybrat čtyři vlastnosti ze stejného seznamu, aby charakterizovali diskuse na SME, resp. na Denníku N. Na dvou obrazech níže zachycujeme rozložení odpovědí podle implikovaných druhů argumentace, kde angažovaná argumentace čerpá především z osobních zkušeností nebo znalostí (angažuje osobu diskutéra), podložená argumentace spoléhá na fakty, logiku nebo nové informace, přesvědčená argumentace odkazuje na víru, morálku anebo „sedlácký rozum“, a tlachání zahrnuje způsoby argumentace, jejichž „přednosti“ jsou vtipy, klebety a urážky.
 

Rozdíly jsou jen drobné, pokud jde o vlastní vkus: na Smečku i na Nku se diskutérům líbí podložená a do menší míry osobně angažovaná argumentace, zatímco morálně přesvědčená argumentace a tlachání je odpuzuje. To, jak popisovali skutečný ráz diskusí na obou portálech, ukazuje další obraz.
 
 

Diskutéři patrně litují absenci podložené argumentace stejně jako přemíru tlachání (obzvlášť na Smečku). Morálně přesvědčená argumentace se podle nich až tak často nevyskytuje – v shodě s vlastním vkusem diskutérů. Zdánlivá shoda panuje taky v případě angažované argumentace – diskutéry dost oblíbená a často se objevující na obou portálech. Ale vyskytuje se nejčastěji v podobě obvinění a názorových sporů a do menší míry v podobě osobních příběhů. Respondenti sice obdivovali osobní příběhy, ale názorové spory jen zřídka, obvinění vůbec a nejvíc toužili po úplně jiném typu osobního vkladu – odborných názorech – jejichž absenci v diskusi naopak konstatují.

Nastavení diskuse

Kladli jsme dvě otázky, kde bychom mohli očekávat rozdílné postoje mezi oběma vzorky, vzhledem k odlišnému nastavení diskuse na SME a na Denníku N. Šlo o postoje k anonymitě a k administraci. Web Denníku N poskytuje diskutérům větší míru anonymity díky tomu, že uživatelé se nemusejí zaregistrovat. To znamená, že každý uživatel může teoreticky vybrat jiný nick při každé návštěvě, a naopak více lidí může využívat stejný nick. V praxi jsou lidé povětšinou konzistentní, nicméně čtenář a diskusní partner nemá jistotu, že dnešní jozef123 je stejný člověk jako včerejší. Díky chybějícímu systému registrace navíc není možné vidět dohromady všechny příspěvky diskutéra.

Na SME jsou identity diskutérů sice povětšinou skryté za pseudonymy, ale můžete prohlídnout celou diskusní historii daného uživatele. Když někdo má stovky nebo tisíce záznamů lze tvrdit, že to prozrazuje víc o jeho osobnosti než leckterý profil na (neanonymní) sociální síti. SME taky nabízí uživatelům možnost vytvořit seznamy oblíbených a neoblíbených diskutérů – vymoženost, sice využívaná jen čtvrtinou respondentů v našem průzkumu, ale která funguje na principu, že diskutér je „zkoumatelná osobnost“ a teda ne zcela anonymní.

Největší skupina diskutérů (40% na Nku, 50% na Smečku) je lhostejná k anonymitě, ale vezmeme-li jen ty, kteří vyjádřili rozhodný postoj, najdeme na Smečku podobný počet zastánců a odpůrců, zatímco na Nku je dvakrát více zastánců anonymity. Že by si určitá část Nkářů zvykla na neprůhlednost dosavadního systému, která jim fakticky zaručuje vyšší ochranu soukromí!? Každopádně to nezpůsobila odpor vůči anonymitě samotné.

Admini vlivnější na Nku

Co se týká postojů k administraci diskuse, výsledky jsou na první pohled paradoxní. Diskutéři na Denníku N totiž připisují větší vliv administrátorům na kvalitu diskuse než diskutéři na SME. Je to paradox, protože SME investuje více pracovních sil do zajištění administrace než Denník N a může se opřít o daleko sofistikovanější nástroje v podobě informačního systému založeného jednak na databázi registrovaných uživatelů, jednak na dobrovolné práci čtenářů, podněcovaní nahlásit nevhodné příspěvky přímo adminům. Ve skutečnosti je poměr smazaných příspěvků podobný (a nízký) na obou portálech, ale zásahy adminů v diskusi na SME jsou viditelné, na rozdíl od situace na Denníku N, kde smazané příspěvky mizí beze stop a běžný čtenář tak nestačí zaregistrovat, že admin vůbec zasáhl. Proto překvapuje, že diskutéři na Nku připisují adminům větší vliv.

 
Měl by diskutovat novinář?

Jedna věc, která by mohla pomoct diskusi zkultivovat je přítomnost autora, zvlášť když se aktivně zapojuje do diskuse. Povzbuzující je tak zjištění, že tři čtvrtiny respondentů v obou anketách toto už zažily (ale připomínejme si, že jde o časté diskutéry) a podobné procento má větší zájem buď číst diskuse anebo přispívat do nich když je tam autor. V čem konkrétně spatřují přínos? Nejčastější vybraný přínos (71 % respondenty na N a až 79 % na SME) byl „obhajovat svou interpretaci vůči veřejné kritice“. S odstupem následovaly přínosy „poskytování informací“ a „poskytování osobnějšího pohledu“. Další možné přínosy vztahující se k vysvětlování novinářského procesu / záměrů autora a k moderaci diskuse vyvolaly zdrženlivější reakce u respondetů.

To je na povážení jestliže porovnáme názory respondentů s analýzou obsahu a stylu příspěvků kmenových autorů Nka během prvních šesti měsíců letošního roku.*  Novináři totiž nejčastěji vysvětlovali, co chtěli dosáhnout v článku, případně se obhájili proti kritice jejich profesionality. Sice tak naznačovali svou přítomnost, což diskutéři evidentně kvitují, ale vybrali na to povětšinou jiný „diskurz“ než by diskutéři nejvíc uvítali. Hlavně – a v případě reportérů pochopitelně – se nechtěli pustit s diskutéry do obhajování svých interpretací reality.

Zdůvodnili to (v rozhovorech, které jsem s některými provedl) i obavou, že by ztratili pověst profesionálů, kdyby nerespektovali „mainstreamové vnímání zpravodajství“, které údajně panuje na Slovensku, a které jim velí mlčet zoči-voči interpretačním námitkám. Průzkum však naznačuje, že alespoň nejaktivnější diskutéři nesdílejí toto mainstreamové vnímání: u nich teda ochota ukázat na veřejnosti svůj názor anebo připustit pochybnosti o vlastní interpretaci nemusí nutně snižovat důvěryhodnost redaktora. Chtělo by to ovšem hlubší, kvalitativní sondu do duše diskutéra, než umožňoval tento dotazník.

* Chtělo by to ještě provést obdobnou analýzu pro SME, i když by byla zkreslená tím, že je daleko vetší nevyrovnanost mezi intenzitou účasti jednotlivých redaktorů.

 
Co znamená interpretovat?

Jestvuje v akademické literatuře o participativní žurnalistice celkem uznávaný výklad, že došlo k ústupu od původních vizí (pro některé utopických, pro další katastrofálních) ohlašujících zásadní proměnu novinářství pod vlivem vstupu veřejnosti do všech etap výroby zpráv, místo čehož vidíme skromnější nastavení, ve kterém je participace ohraničená na poslední fázi „interpretace“ už hotových zpráv (Singer et al 2011). Důkazem toho ústupu má být samotná standardizace komentářů pod články jako nejrozšířenější nabídkou participace na stránkách internetových novin.

Moje výzkumy však ukazuje složitější obraz*. Novináři jsou rozdělení do dvou táborů – do těch, kteří už diskuse zavrhli a raději je ani nečtou, a do těch, kteří ještě nevzdali radikální vizi participativní žurnalistiky a hledají v diskusích zdroje, svědky a spolupracovníky, případně kritickou zpětnou vazbu na svou práci, ale kteří jsou frustrovaní z toho, že moc toho ve většině diskusí (podle svých slov) nenajdou.

Diskutéři jsou naopak smíření se skromnějším postavením spotřebitelů zpráv: přidávají vlastní názory na danou věc a/nebo se v diskusi snaží ovlivňovat názory dalších, a nepovažují to za zbytečnou činnost neschopnou přidat něco hodnotné k prvotnímu novinářskému výkladu. Neprojevují (aspoň v tomto fóru) příliš velký zájem zasahovat do působnosti novináře, ale chtějí ho doprovázet a doplňovat (spíše než s ním spolupracovat anebo dokonce ho nahrazovat).

A pokud novinář bude ochotný trávit nějaký čas v prostoru pod článkem, to co diskutéři nejvíc oceňují je odvahu se nechat zaznívat jeho novinářské alter-ego spíše než jeho čistě profesionální hlas.

Plné výsledky z dotazníku (automaticky vygenerované tabulky plus textové odpovědi respondetů) najdetetu.

* Tady si dovoluji „interpretačnější“ závěr – když mi minule vyčítal jeden diskutér, že můj výklad byl až moc strohý a popisný.

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

KULTÚRA

Trump nie je taký hlúpy, ako ho hrám ja, pripúšťa herec Alec Baldwin

Americký herec dokonalo zosmiešňuje budúceho prezidenta. Prestane, len keď Trump splní jeho podmienku.

SVET

Člověk v tísni: Z Donecka nás vyhnala aj ruská propaganda

Ruské médiá tvrdia, že humanitárna pomoc je využívaná na špionáž, hovorí JAN MRKVIČKA.


Už ste čítali?